ZPRAVODAJ DRUIDŮ

ZPRAVODAJ DRUIDŮ

Tento občasník bude obsahovat aktuální články k tématům druidů, stromů a přírody z pohledu druida. Vycházet bude na těchto webových stránkách. Starší články budou zde uloženy k přečtení. ZPRAVODAJ DRUIDŮ nahrazuje původní občasník LIDÉ OGHAMU, který byl určen pouze studentům české verze OBOD.



 
TŘI NOVÉ ZAČÁTKY
 
Lidé, kteří žijí podle učení druidů ze strého keltského světa, si mohou vybrat prakticky ze tří začátků. Prvním z jich je začátek keltského roku 1. listopadu. Tehdy začíná zimní,  tedy temná polovina roku, která předchází světlé letní polovině. Nejstarší keltský pohled kopíruje život ve volné přírodě, který začíná početím a těhotenstvím, které se odehrává v klidu a v temnotě. Nový keltský rok začíná svátkem Samhuinn, který je mezidobím, tzv. časem-nečasem, kdy jedno období skončilo a druhé ještě nezačalo. Je to mrtvý bod na otáčejícím se kole roku. Vyznačuje se řadou pověr o průniku světů, především světů lidí živých a mrtvých. Tento svátek dnes označujeme jako Dušičky.

Další nový začátek můžeme slavit o zimním slunovratu. Končí astronomický roka a začíná nový. Slunce dospělo k obratníku Kozoroha, otáčí se, a začíná svou pouť zpátky k obratníku Raka. K němu doputuje o letním slunovratu. Zimní slunovrat je opět mrtvým bodem, kdy se Slunce z našeho pohledu zastaví, aby se mohlo vydat na zpáteční cestu. Přichází nejtemnější den roku, kdy nás čeká nejdelší noc. Prvním ranním paprskem ale začíná světla přibývat, začíná nový cyklus. Zrození Nového Slunce naši pohanští předkové uctívali jako posvátný okamžik na Kole roku, jako nový začátek. Křesťané ho spojují s narozením Ježíše Krista a s Vánocemi.

Za  třetí začátek můžeme považovat místo zrození, které se na rituálním kruhu druidů nachází ještě o kousek dál, na severovýchodě. Tento začátek je totožný s keltským svátkem Imbolc, který druidové slaví 1. února.. Křesťané ho nazývají Hromice. Představuje začátek zemědělského roku, kdy se rodí jehňata a tím také nový život. Slavíme svátek bohyně Brigity, bohyně vody a ohně, nového zrození, básníků a kovářů. Život našich předků úzce souvisel se zemědělským kalendářem.

Jakmile se keltské kmeny usadily, lidé se začali věnovat převážně řemeslu a zemědělství. Právě zemědělství často řídilo jejich život. Začátku zemědělského roku proto přikládali velkou důležitost, přestože ho slavili spíš jen v rodinném, nebo sousedském kruhu. Nachází se totiž v nejchladnějším období, kdy se zima láme, aby uvolnila místo jaru. A Imbolc považovali Keltové za první jarní svátek, který brzy oslavíme také my, i když u nás se zima láme možná o pár dní později než v keltských zemích, odkud naše druidské učení pochází.

 
POSELSTVÍ VÁNOČNÍ BOROVICE
 
Borovice má své místo na keltském kruhu stromů o jarní rovnodennosti, ale můžeme ji také vnímat jako vánoční strom. Je úzce propojena se všemi čtyřmi základními silami univerza. Roste prakticky všude, ale nejvíc vynikne ve skalách, zejména ve tvrdých podmínkách, kte se jiným stromům nedaří. Semínko uvízne ve štěrbině, a to stačí, aby vyrostl nezdolný strom, jehož kořeny si razí cestu puklinami v nejtvrdším terénu. Toto je spojení borovice se ZEMÍ a se ZIMOU.

Borovice rostoucí ve skalách má výhled dravce kroužícího nad krajem. Někdy jako dravec rozprostře své větve nad propastí, aby poskytla nepřístupný úkryt svým zvířecím přátelům. V jejích větvích si staví hnízda orli. Toto je spojení borovice se VZDUCHEM a s JAREM. Borovice má pryskyřicí protkané kompaktní tělo. V létě miluje plné slunce a její kůra obsahuje červený odstín. Miluje žár léta a snese vysoké teploty. Toto je spojení borovice s OHNĚM a s LÉTEM.

Na podzim přichází deště. Díky mrakům je borovice téměr pořád v mlze a z jejího jehličí stékají kapičky vody. Po horkém létě pije chladnou vodu plnými doušky a je šťastná. Toto je spojení borovice s VODOU a s PODZIMEM. O zimním slunovratu si ji přineseme domů, aby nám vdechla povědomí o propojení všech základních sil a energii v jeden celek. Borovice je spojovacím článkem mezi zimním slunovratem a vánocemi, mezi pohany a křesťany, mezi minulostí, přítomností a budoucností.

Ozdobíme ji a oslavujeme teplo domácího krbu, přátelství se sousedy a mír mezi znepřátelenými stranami. Vědomí borovice na nás působí v době, kdy se rodí nové Slunce a začíná nový astronomický rok. Přináší nám poselství o sjednocení základních sil univerza a o propojení času. Její poselství říká, že také my můžeme spojit své síly a začít pracovat na straně dobra.




 
SKUPINY STROMŮ

Ovatové a druidové studující OGHAM nepracují jen s jednotlivými stromy, právě naopak. Praktikujeme spíše se skupinou stromů, kterou tvoří přinejmenším dva druhy, které k sobě podle keltské tradice patří. Ideální je, pokud mají vztah také k danému období, které právě rituálně oslavujeme. Energie jednotlivých stromů se může doplňovat, jindy se sčítá nebo dokonce násobí. Podobně jako u kamenných staveb, stromy můžeme vysazovat ve skupinách do svých posvátných hájů podle předem promyšlených schémat nebo podle momentální inspirace.


CESMÍNA A BŘEČŤAN

Dvojicí oghamových stromů, které spojujeme se zimním slunovratem je BŘEČŤAN a CESMÍNA. CESMÍNU s ostrými hroty listů považujeme za představitele mužského prvku, Kelta válečníka, zatímco stále zelený břečťan, který láskyplně ovíjí svůj mateřský strom, je pro dnešní druidy symbolem ženskosti.

Břečťan a cesmína se navzájem doplňují a vytváří dvojici, která se stala symbolem období, které se kvapem blíží. Mlhy Samhuinu odvál ledový vítr a naši pozornost upoutávají jehličnany a další stále zelené keře, mezi kterými má cesmína výsostné postavení díky šarlatovým plodům, které oživují dobu, kdy všechno upadá do šedé, černé nebo bílé.

Cesmínu vysazovali dávní Keltové v blízkosti svých obydlí, protože věřili, že její plody zahání depresi. Byli přesvědčeni, že v tomto nízkém, ale hustém a neprostupném keři žijí přírodní duchové s ochrannými schopnostmi. Cesmína pod vlivem Marsu a s energií ohně nachází svůj klid a harmonii teprve v době zimního slunovratu. Tento oghamový strom považovali druidové za krále zimy, podobně jako dub za krále letní poloviny roku.

BŘEČŤAN má dekorativní listy a kvete jemnými drobnými květy právě v tomto období. Jeho liány jsou pružné, ale pevné. Chrání hostitelský strom před nepřízní počasí v době tuhé zimy, stejně jako v létě před horkem. Dnes se břečťan používá k přípravě mastí proti svalové únavě a v kosmetice. Předkové věřili, že je chrání před kocovinou. Proto břečťan často obrůstal vinárny, nebo byl na jejich zdech alespo\ń vyobrazen.

Břečťan roste ve spirálách, a tím představuje cestu duše. Spleť jeho lián nám připomíná labyrint, kde se můžeme snadno ztratit, ale pokud břečťanu důvěřujeme, povede nás správným směrem vzhůru a ke světlu. Jeho zpráva nám doporučuje nelpět na hmotných věcech a vydat se na cestu za cílem své duše. Naznačuje, že často je člověk sám sobě tou největší překážkou. Cesta břečťanu vede ke svobodě.




 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one